Nejčastější rizika při prodeji firmy
Rizika na straně prodávajícího
Ujasnění si prodejního záměru je hlavním předpokladem k realizaci prodeje firmy. Nezřídka se stává, že úvaha o prodeji firmy přichází jako odezva na momentální problém nebo krizi vlastníka, ale při bližším zkoumání problému dojdeme k poznání, že vlastník de facto firmu prodat nechce. Z tohoto důvodu se, často k překvapení prodávajícího, nejprve ptáme na důvody k prodeji firmy. Jejich objektivní posouzení může ušetřit řadu zbytečně vynaložených nákladů či jiných nepříjemností všem zúčastněným stranám, tedy prodávajícímu, zájemci o koupi i zprostředkovateli.
Cena firmy, respektive její akceptování kupujícím, je asi nejčastějším úskalím úspěšného obchodu. Český trh je v oblasti obchodování s ekonomicky aktivními zejména malými a středními firmami trhem mladým. Vlastníci firem jsou často současně jejich zakladateli a mají k firmě tak trochu rodičovský vztah. Pohled na reálnou cenu firmy pak mají snadno zkreslený a příliš si neuvědomují hledisko kupujícího, který od investice oprávněně očekává její přiměřenou návratnost spojenou s jasným finančním efektem.
Rizika spojená s transparentností poskytnutých informací. Řada prodávajících si neuvědomuje, že vlastnímu prodeji předchází podrobný audit ze strany kupujícího a v průběhu jednání předkládají kupujícímu zkreslené nebo nekompletní informace, samozřejmě ke škodě celého obchodu. Nalomení důvěry je totiž pro kupujícího obvykle hůře akceptovatelné, nežli vypořádání se s otevřeně komunikovaným problémem.
Transformace společnosti spojená se změnou vlastnictví a poskytnutí záruk kupujícímu jsou další otázkou, kterou je třeba vyřešit. Fungující firmu zpravidla nelze úspěšně převzít bez asistence stávajícího vlastníka, zejména pokud jsou vlastníci současně zastoupeni v managementu firmy. Z tohoto důvodu je třeba kupujícímu poskytnout dostatečné záruky a časový prostor (zpravidla minimálně jeden rok), kdy prodávající garantuje asistenci nutnou pro úspěšnou transformaci společnosti a udržení její ekonomické kondice. Samozřejmě existují i případy, kdy je vlastnictví firmy zcela odděleno od exekutivních funkcí ve firmě a uvedená problematika odpadá.
Rizika konkurence a rizika škodlivých rozhodnutí v průběhu procesu prodeje. První riziko souvisí s "vytunelováním" např. klíčových obchodních kontaktů prodávajícím. Druhé riziko se týká přijetí takových rozhodnutí na straně vlastníka, která poškozují nebo mohou poškozovat budoucí zájmy kupující strany. Příkladem může být třeba výplata mimořádných odměn či zisku před prodejem firmy atp.
Rizika na straně kupujícího
Nejčastějším rizikem na straně kupujícího, pokud se oprostíme od pochybných zájemců, jejichž poptávka není založená na reálném základu, je riziko krytí finančních zdrojů.
Řada zájemců má skutečně vážný zájem o akvizici firmy, špatně však vyhodnotí svoje finanční zdroje. Typickým příkladem je situace, kdy rozhodnutí akvizitora podléhá schválení jiných orgánů společnosti. Dalším příkladem je situace, kdy kupující předpokládá finanční krytí transakce z cizích zdrojů, například bankovním úvěrem, a špatně vyhodnotí svoji schopnost dosáhnout na úvěr. Situaci navíc komplikuje tzv. nedovolená finanční asistence, kdy pro účel akvizičního financování, čili nákupu obchodního podílu či akcií nelze ručit aktivy nabývané společnosti.
Rizika na straně prodávané firmy
V oblasti rizik na straně prodávané firmy nelze jednoznačně provést jejich hlavní výčet, jelikož těchto rizik může být celá řada a můžou být odlišného charakteru. Některá rizika lze dobře identifikovat a buďto odstranit ještě před vlastním prodejem (např. změna nájemní smlouvy ze smlouvy na dobu neurčitou na smlouvu na dobu určitou, kdy kupující z neznalosti vztahů nájemníka a nájemce identifikuje riziko vypovězení smlouvy, které třeba reálně neexistuje), nebo je lze promítnout do ceny firmy (např. při rizicích spojených s nedostatečně diverzifikovaným portfoliem klientů firmy) či podmíněné ceny firmy. Některá rizika však nemusejí být známa žádné ze stran a mohou se projevit až těsně před uzavřením obchodu a zmařit jej (příkladem může být existence podrozvahových závazků např. spojených s činností bývalého managementu, či jiní "kostlivci ve skříni" apod.)
Ostatní rizika spojená s náhlými změnami konkurenčního prostředí či legislativního rámce pro účely tohoto přehledu nebudeme uvažovat.
Ujasnění si prodejního záměru je hlavním předpokladem k realizaci prodeje firmy. Nezřídka se stává, že úvaha o prodeji firmy přichází jako odezva na momentální problém nebo krizi vlastníka, ale při bližším zkoumání problému dojdeme k poznání, že vlastník de facto firmu prodat nechce. Z tohoto důvodu se, často k překvapení prodávajícího, nejprve ptáme na důvody k prodeji firmy. Jejich objektivní posouzení může ušetřit řadu zbytečně vynaložených nákladů či jiných nepříjemností všem zúčastněným stranám, tedy prodávajícímu, zájemci o koupi i zprostředkovateli.
Cena firmy, respektive její akceptování kupujícím, je asi nejčastějším úskalím úspěšného obchodu. Český trh je v oblasti obchodování s ekonomicky aktivními zejména malými a středními firmami trhem mladým. Vlastníci firem jsou často současně jejich zakladateli a mají k firmě tak trochu rodičovský vztah. Pohled na reálnou cenu firmy pak mají snadno zkreslený a příliš si neuvědomují hledisko kupujícího, který od investice oprávněně očekává její přiměřenou návratnost spojenou s jasným finančním efektem.
Rizika spojená s transparentností poskytnutých informací. Řada prodávajících si neuvědomuje, že vlastnímu prodeji předchází podrobný audit ze strany kupujícího a v průběhu jednání předkládají kupujícímu zkreslené nebo nekompletní informace, samozřejmě ke škodě celého obchodu. Nalomení důvěry je totiž pro kupujícího obvykle hůře akceptovatelné, nežli vypořádání se s otevřeně komunikovaným problémem.
Transformace společnosti spojená se změnou vlastnictví a poskytnutí záruk kupujícímu jsou další otázkou, kterou je třeba vyřešit. Fungující firmu zpravidla nelze úspěšně převzít bez asistence stávajícího vlastníka, zejména pokud jsou vlastníci současně zastoupeni v managementu firmy. Z tohoto důvodu je třeba kupujícímu poskytnout dostatečné záruky a časový prostor (zpravidla minimálně jeden rok), kdy prodávající garantuje asistenci nutnou pro úspěšnou transformaci společnosti a udržení její ekonomické kondice. Samozřejmě existují i případy, kdy je vlastnictví firmy zcela odděleno od exekutivních funkcí ve firmě a uvedená problematika odpadá.
Rizika konkurence a rizika škodlivých rozhodnutí v průběhu procesu prodeje. První riziko souvisí s "vytunelováním" např. klíčových obchodních kontaktů prodávajícím. Druhé riziko se týká přijetí takových rozhodnutí na straně vlastníka, která poškozují nebo mohou poškozovat budoucí zájmy kupující strany. Příkladem může být třeba výplata mimořádných odměn či zisku před prodejem firmy atp.
Rizika na straně kupujícího
Nejčastějším rizikem na straně kupujícího, pokud se oprostíme od pochybných zájemců, jejichž poptávka není založená na reálném základu, je riziko krytí finančních zdrojů.
Řada zájemců má skutečně vážný zájem o akvizici firmy, špatně však vyhodnotí svoje finanční zdroje. Typickým příkladem je situace, kdy rozhodnutí akvizitora podléhá schválení jiných orgánů společnosti. Dalším příkladem je situace, kdy kupující předpokládá finanční krytí transakce z cizích zdrojů, například bankovním úvěrem, a špatně vyhodnotí svoji schopnost dosáhnout na úvěr. Situaci navíc komplikuje tzv. nedovolená finanční asistence, kdy pro účel akvizičního financování, čili nákupu obchodního podílu či akcií nelze ručit aktivy nabývané společnosti.
Rizika na straně prodávané firmy
V oblasti rizik na straně prodávané firmy nelze jednoznačně provést jejich hlavní výčet, jelikož těchto rizik může být celá řada a můžou být odlišného charakteru. Některá rizika lze dobře identifikovat a buďto odstranit ještě před vlastním prodejem (např. změna nájemní smlouvy ze smlouvy na dobu neurčitou na smlouvu na dobu určitou, kdy kupující z neznalosti vztahů nájemníka a nájemce identifikuje riziko vypovězení smlouvy, které třeba reálně neexistuje), nebo je lze promítnout do ceny firmy (např. při rizicích spojených s nedostatečně diverzifikovaným portfoliem klientů firmy) či podmíněné ceny firmy. Některá rizika však nemusejí být známa žádné ze stran a mohou se projevit až těsně před uzavřením obchodu a zmařit jej (příkladem může být existence podrozvahových závazků např. spojených s činností bývalého managementu, či jiní "kostlivci ve skříni" apod.)
Ostatní rizika spojená s náhlými změnami konkurenčního prostředí či legislativního rámce pro účely tohoto přehledu nebudeme uvažovat.
